Hana B.
Stav před začátkem kurzu
Jsme kompletní a normálně fungující rodina. Hanička neměla před zahájením kurzu důvěru sama v sebe. Přes ujišťování, že věci zvládne dobře sama, měla často tendence se podceňovat, měla pocit, že věci sama nezvládá dobře. Měla pocit, že doma i ve škole, cokoliv udělá, nebude dostatečné. Výsledky ve škole nebyly úplně dobré. Dlouhou dobu měla strach usínat sama bez přítomnosti nás - rodičů. Někdy měla i strach jít do školy, přestože jsme byli přesvědčeni, že nemá školu úplně špatnou. Neměla dostatečnou víru v sama sebe.
Kdy a jaké jsme začali pozorovat změny
Během kurzu - asi po třetí lekci - začala nabývat ztracené sebevědomí. Začala si uvědomovat vlastní integritu a význam její práce doma i ve škole, obecně ve společnosti. Začala si uvědomovat, že není podstatné, jak věci dělá, ale že je dělá a proč je má dělat. Zjistila, že není důvod si nevěřit, že je důležitější to, jak věci udělá ona sama, podle svého, podle jejího nejlepšího vědomí a svědomí než to, jak vypadají pro ostatní a jak je ostatní hodnotí. To platí i pro nás, rodiče. Během kurzu se naučila meditovat, čistit si svůj vlastní svět, který byl často ovlivněn představami nás dospělých - rodičů. Naučila se v sobě utřídit myšlenky a emoce. Začala vidět ve tmě brýlí barvy a tvary, což bylo pro nás doslova šokující. Opravdu toho lze dosáhnout. Je to pro nás dospělé něco zcela nepochopitelného.
Po třetí lekci se zlepšilo učení a známky v matematice. Její myšlení začalo být více analytické. Učení nebere jako povinnost, ale jako osobní výzvu; ke zlepšení sama sebe.
Během kurzu se její sebedůvěra naprosto změnila. Začala přistupovat k věcem zodpovědně, například ke školním povinnostem. Začala si sama uvědomovat, že ONA SAMA musí vynaložit úsilí, aby se zlepšila, že je to pouze na ní a na nikom jiném. Zatímco dřív si nevěřila a školy se bála, během absolvování kurzu se tato nedostatečná sebedůvěra změnila v sebedůvěru. Je pevnější a sama sobě stálejší. To se týká i usínání bez nás - rodičů. Přestala se bát být sama - bez nás.
Stav na konci kurzu
Pro nás, pro rodiče, měl kurz obrovský přínos. Po každé absolvované hodině jsme obdrželi doporučení, kterými jsme se začali řídit. Týkají se zejména pochopení dcery, toho, jak významné je poslouchat a vnímat její pocity, touhy a přání, naučili jsme se věnovat pozornost i menším věcem, které nám sděluje. Často jsme je přehlíželi z důvodu nedostatku času. Pochopili jsme, že velké věci se skládají z velkého množství malých věcí a ještě menších věcí a pokud přehlédneme nechtěně ty nejmenší z nich, můžeme sami zavinit to, že nedojde k realizaci věcí větších a i těch největších. Je to začarovaný kruh. Jenom my sami můžeme ovlivnit důstojný a nenarušený rozvoj našich dětí v silné osobnosti, které vědí, co sami od sebe očekávají do budoucna.